Člověk je tvor společenský, zvídavý, osamělý, unuděný, sportovní, nesportovní ... nebo také kreativní a tvořivý. A tak se chci s vámi podělit o kousek svých tvůrčích procesů. Tentokrát tedy těch, které se týkají techniky čím dál tím oblíbenějšího autorského tisku na látku.
"Tvoření je pro mě radost, životní naplnění. Dovoluje mi odcházet do jiných sfér, umožňuje mi posunovat se v myšlenkách tam, kam bych se s pouhým rozumem nedostala," cituji sebe samu a stále si za těmi slovy stojím. "Tvoření je nádherný, duši naplňující proces jeho autorů a srdce těch, kteří jej přijímají. Tvoření je hra, která mě už víc jak čtvrt století baví."
Každý kreativec je hrdý na svou tvorbu, na svůj rukopis, a proto se snaží svou práci ucelit nějakým jednotícím prvkem. Tím mohou být barvy, volba materiálů, různých výtvarných technik, anebo způsobů použití jedné výtvarné techniky.
Lind pro tento blog volí techniku tisku, respektive otisku, ačkoliv se ráda brouzdá i v "jiných vodách".
Jak a kde to celé začalo?
Na tričkách, sukních, šatečkách, taškách, ...
Jednoduchá stylizace
Nyní bych se ráda zmínila o zdánlivé jednoduchosti stylizace, výtvarného uspořádání grafických prvků na tištěný materiál, volbě a sladění barev ... a s tím spojené časové náročnosti tohoto ručně tvořeného "obrazu". Ano, tisk na lněná plátna je pro mě svým způsobem možnost projevit se na větší ploše, nežli je tomu v mém případě u malby na dřevo nebo papír.
Pro svůj otisk jsem si oblíbila lněná plátna. Časem jsem zjistila, které barevnosti mi nejvíce vyhovují, ale to je zřejmě z veliké části otázka vkusu. Ačkoliv při spolupráci se švambi je zřejmé, že se zaměřuji více na barevnější plátna, tak aby vyhovovala jejímu dalšímu barevnému ladění.
Osobně mám raději světlejší tóny, barvy, které používám, na nich lépe vyniknou. Přírodní odstíny lnu ale zase nemusí oslovit každého zákazníka a pro něj to přece děláme :) Proto svá plátna po zpracování otiskem rovnou posílám dál k návrhářce a švadlence, která jim dá konečnou tvář v podobě sukní, tašek, ...
sukně i tašky jsou dostupné na profilu švambi
A jak to tedy dělám já?
Dva dny před tiskem si lněné panely předpírám a žehlím.
Při práci s barvami, kterými budu tisknout, se samozřejmě odrážím od barevnosti podkladu. Potom nastává alchymie v podobě mísení všech potřebých ingrediencí k získání správného barevného tónu, zakončená přidáním fixativu, který způsobuje rychlejší zasychání. Proto je potřeba si rozvrhnout tolik práce, kolik stihnu za 48 hodin. Do té doby by měl být nachystaný odstín zpracovaný, nebo barva zaschne ještě před tiskem, což má poměrně neekonomický efekt.
Profesionální barvy TEXISCREEN, které používám, jsou vodou ředitelné, určené na sítotisk. Tisk může začít, nedělám si zkoušky motivů, všechny vznikají spontánně, tisknu tedy hned "naostro" a těším se na konečný výsledek.
Všechna potištěná plátna nechávám přes noc důkladně oschnout a opět následuje žehlení, ačkoliv barvy po přidání správného poměru fixativu už se zažehlovat nemusí.
Pro otisk si volím různé raznice, které jsou ale zároveň předměty denní potřeby - špejle, dřevěné špachtle, dřívka z lesa, drátky, knoflíky, formičky, ... Zní to možná zvláštně, ale vtip je právě v tom, že i věci, které by vás ani nenapadlo použít při výtvarném vyjádření, mohou udělat krásnou strukturu a tím i budoucí vzor na látce.
Nebudu se asi rozepisovat o všech těch "udělátkách". Půvab tkví totiž v tom, že si každý hledá a nachází "ta svá". Jednu praktickou radu bych ale měla. Volte ty prostředky, které se vám po prvním otisku neznehodnotí.
pro otisk tohoto plátna jsem zvolila dřívko, tupý konec špejle a dno kulaté krabičky
Kouzlo a náročnost ručního tisku
Narozdíl od sítotisku má otisk kouzlo nepravidelnosti, nahodilosti a tím stoprocentní originality a jedinečnosti.
Samotný ruční otisk neboli "tisk z ruky" je doslova a do písmene mravenčí práce. Třeba křížky, ehm. Lind je netiskla raznicí křížku, ale pomocí dvou čárek. Každý křížek tedy vzniká spojením dvou čárek. Linii pravidelného střídání křížků držím buď od oka, nebo si pomáhám pravítkem např. v podobě krejčovského metru.
Podotýkám, že tisknu většinou na plátna o rozměrech metr krát metr a půl a také, že ačkoliv motiv je napodobitelný, vznikají jedinečné originály.
tisk na režné lněné plátno kulatým dřívkem - špejlí od zmrzliny :)
Tisknout se samozřejmě dá i na hotový výrobek. Takový tisk se musí podařit tzv. "na první dobrou". Jaký motiv tisku zvolit, napoví už příprava výsledného výrobku, jeho barevnost a složitost koncového výsledku. I tady platí "někdy je méně více".
A tak ať se vám v ručním tisku daří a tento blog nechť je vám inspirací (avšak nikoli návodem "jak tohleto přesně udělat"). Zapojte svou fantazii a vytvořte svůj vlastní jedinečný neopakovatelný originál :-)
A příště více o otisku na recy věci. ;-)
