Přes hory, přes doly,
přes trní hlohů,
po lukách, po polích,
toulat se mohu,
přes oheň, přes vodu,
tancovat dovedu.
Královně elfů sloužit smím
kruhy jí v trávě orosím,
jsou petrklíče její strážci,
co skvrnky nosí na kabátci,
a v každé tečce rubín žhne,
tam vůni skryli elfové.
Posbírám rosu, jak perly se skvící,
ať každý petrklíč má náušnici.
WS
Umění je jako básně, krásné, ohlušující, tiché, barevné, toužící, plačící,vyvovává spousty otázek a dokáže i pohladit po duši. Dává naději v lepší zítřky, a nebo se propadá do hlubin, ale pokaždé zase vyjde slunce.
Ty barvy, je jich tolik....
Vítejte v mém Ateliéru, kde se budu postupně představovat svoji tvorbou, budu Vás provádět od uhlu přes pastel až po olej. Někdy se může objevit i akvarel. Uměni jde se mnou celý život, začalo to knihou o koních, kde jsem dokázala celé dny jako malá sedět a skicovat koně a zase koně, zvířata až jsem se dostala k lidem.
Jenže jen tak kreslit si nestačí, po čase mě zavál osud na jinou stranu zeměkoule kde jsem našla svého učitele. Mistra svého oboru Romela dela Torre, který mě zasvětil do tajů barev, oleje, pastelů a v neposlední řadě uhlu. Tehdy jsem našla co jsem hledala a od té doby nepřestávám zkoušet, hledat a inspirovat se okolím, hudbou, lidmi, obrazy.
Račte vstoupit
do Aťasu
Evy Slačálkové