Ráda bych se vydala  krůček po krůčku po stopách kultu Černé  Madony - Panny/prvotní materie. Pomáhat si budu  již vydanými a nasbíranými články z internetu i moudrostí slov z mé osobní knihovny.

Kdo je "Černá madona" a proč je černá?

Pokud bychom vzali  všechny barvy a smíchali je dohromady, výsledná směs by měla černou barvu. Černá reprezentuje všechny "věci" v počáteční fázi. Všechen život se rodí ze tmy, z černé barvy. Z černých hlubin prostoru se rodí hvězdy, slunce, planety, vegetace, savci.  Hovoří se jen a jen o světlu, ale málokdo si uvědomuje význam tmy a černé barvy. Nemůže existovat světlo bez tmy. Žijeme v duálním světě. Mitochondriální DNA (mtDNA) je součástí řetězu DNA, která je předávána od ženy k ženě, od matky k dceři a díky tomuto procesu mohou dnes vědci sledovat zpětně celou cestu generace žen až do prvopočátku. V osmdesátých letech min.st. vědci vypátrali touto metodou prvního člověka - ženu/Evu, matku celého lidstva, která existovala již před mnoha .. lety a byla to černá Žena.

Černé panny mají v západní Evropě již předkřesťanský původ a jejich uctívání zde navazuje hlavně na orientální tradici bohyní Isis, Ištar, Kybelé, Deméter, Persefone a Hekaté, zdůrazňující jejich "temný aspekt", jenž odkazuje k plodnosti, vzkříšení a znovuzrození. Známé jsou např. mýty o sestupu Ianny nebo Persefoné do podsvětí v souvislosti se starověkými rituály oslav plodnosti země. Černá barva jako symbol zmaru a smrti naznačovala v duálním pojímání světa současně možnost obnovy a růstu nového života. Úcta evropských Romů (původem z Indie) k Černé Sáře může prozrazovat i návaznost na tradici indické bohyni Kálí.

panna z Bonne Mort                              panna z Meymac                                 panna z Authezat

V západořímské říši byl velmi živý a i u Římanů oblíbený kult egyptské Isis, zobrazované často s rohy "božské krávy", symbolizující lunární princip jejího ženství. Egyptský název Ish ("ta, která pláče") označuje bohyni oplakávající svého mrtvého muže Osirida. Tento typ Isis se zřejmě stal podkladem pro křešťanskou verzi oplakávání Ježíše na kříži, který ač symbolicky mrtvý, bude vzkříšen láskou Marie Magdaleně, stejně jako Osiris, roztrhaný nejprve na kusy bratrem Sethem, bude činností Isis s pomocí boha Anubise opět oživen.

U Galských Keltů byla za černou matku považována bohyně Bélisama, ženský protějšek boha Bélena. Obě božstva, jejichž jména byla odvozena od názvu souhvězdí Berana (starogalsky Bélen), byla oslavována v době jarní rovnodennosti, kdy docházelo k obnovení vegetačního života země. Byla též spojována s dolmenickými jeskyněmi, které se galsky i ligursky nazývají "arca", nebo také s vodou a s vodními prameny. Asi nejznámější předkřesťanskou sochou černé madony je černá panna z francouzského Chartres (Dalet se chystá dotýkat :) ), kde se dodnes nacházejí sochy dvě: starší, s pohanskými rysy, umístěná v kryptě katedrály, z hruškového dřeva, opatřena mladším nápisem: "Panna Maria drtí svou patou hada" a starším ještě předkřesťanským textem: "Virgio paritura " t.j. "Země před oplodněním" nebo "Panna, jež má porodit". Také se jí říká Notre-Dame -Sous-Terre (Matka boží podzemní). Je známo, že při rituálech byly u této sochy zapalovány výhradně zelené svíce, neboť zelená symbolizovala plodnost a božstva.

panna ze Saint-Gervasy

Starověké černé bohyně, později uctívané jako černé  madony, měly pohanské rysy a bývaly uloženy v jeskyních, kryptách, v zemi, u pramenů nebo místech vývěru zemských sil. Jejich křesťanský kult se v Evropě nejvíce rozšířil právě v oblastech, kde se nacházely starověké svatyně těchto božstev, jež byly později využity pro potřeby raného křesťanství. Černé madony se objevily nejprve ve Francii, Katalánsku, Provence, Auvergne  a v Pyrenejích ve spojení s evangelizací těchto oblastí. V západní Evropě se jejich kult šíříl hlavně ve spojení se svatojakubskou poutní cestou do Santiaga de Compostela,  k nejznámějším patří černá panna z benediktinského kláštera v katalánském Montserratu (foto), dále  černá panna z Rocamadour v Auvergne, panna  z Puy-en-Valence.

Zemí doslova zaslíbenou Černým madonám jsou ale Čechy. Březnická madona prý byla namalována snad někdy za Karla IV. podle kyperské ikony. V Dubu na Moravě to je zázračný barokní lidový dřevoryt. Původně bílá madona v Chlumci nad Cidlinou podle pověsti zčernala, když hrozila vojáků, okupujících klášter. Litoměřická madona je rokoková. Černá madona v Kadani na bráně "hlídala" tamější kříživou cestu. Gotická z Roudnice nad Labem se ztratila v husitských bouřích. A ta v Želivu je kopií nedochované černé madony starobrněnské (foto).

Ty nejzajímavější souvislosti však spojují Černé madony v Praze. Začneme u nepřehlédnutelné madony na nároží domu U Černé Matky Boží v Celetné ulici, kousek za Prašnou branou. Nynější socha je věrnou replikou originálu, jehož podrobný výzkum probíhá. Odborníci se pokoušejí zjistit, kdy přesně socha vznikla, s učitostí se shodují na tom, že madona byla vždy černá.

Další nacházíme  v Boru u Tachova, Kadani, Rumburku, Fulneku, Mikulově, Kosmonosech, Jiřetíně pod Jedlovou, Římově, Dubu nad Moravou, Hejnicích, Brně, Doksech, Českém Krumlově, Březnici, Roudnici, ve Slaném, okolí Slavonic, Hnanicích .. doplníte ještě tento zdroj?

Alchymisté středověku byli fascinováni prvotní hmotou  - prima materia, kterou nazývali Černou pannou. Je pro nás dost těžké pochopit, co měli na mysli, když odkazovali ve svých pracovních postupech na termíny "prima materia"?  .. z olova na zlato ..

"Jde  o proměnu, transformaci a kultivaci , zjemnění země/materie,  duchem .. Láskou ...     ? "

Píseň Písní: Láska jako mystérium

Černá jsem,

a přece krásná ...

Martina Melnyková/restaurování kovů/Ikona z r. 1889 (zlacené stříbro, olejová malba na dřevě)

zdroj:

demiurg.cz

Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše/Rosa de Sar

autorský

novodobá  černá madona  :)   osobní archiv, Peru 2009