mizuhiki 水引  ... co to vlastně je :-)

Historie mizuhiki sahá až do 7. st., kdy delegace z Číny přivezla dárek Japonskému císaři. Dárková krabička měla na na víku červenobílou ozdobu z provazu. Tato ozdoba měla delegátovi zajistit bezpečnou cestu. Tím vznikla tradice, kdy jakýkoli dárek Japonskému císaři měl na sobě červenobílou dekoraci, pro kterou se později ujal název "mizuhiki".

Použití mizuhiki prošlo svým vlastním vývojem.

Například v 17. století jej samurajové používali k vázání svých culíků na vrcholku hlavy. Počátkem 20. století se mizuhiki stalo populárním při zdobení speciálních dárkových obálek na peníze. V dnešní době se mizuhiki používá jako dekorace - ozdoby na přáních a pozvánkách, při balení dárků, dekorace v obydlí (velice rozšířené je použití na novoroční věnce) a v umělecké sféře při tvorbě šperků, ozdob do vlasů a též i soch (draků, lodí, ...). Též jsou touto technikou tvořeny květiny (v jednom videu jsem viděla, že v Japonsku existuje "květinářství", kde celý sortiment je dělaný z mizuhiki).

Mizuhiki je tedy tradiční Japonské umění tvořené ze speciálních "šlahounů" (v angličtině se používá "cord"). Tyto šlahouny jsou vyrobené z velmi dlouhých tenkých pruhů rýžového papíru. Nejprve se pevně svinou a následně se naškrobí (speciální lepidlo vyrobené z mořských řas a jílu rozmíchané ve vodě), což dá takto svinutému papíru potřebnou tuhost. Po uschnutí se šlahoun vyleští a nakonec se obarví. V současné době se pro barevný povrch nejčastěji používá velmi tenký plast (Mylar), omotání vlákny hedvábí nebo úzkým proužkem folie. Výsledkem je silný, ohebný tenký prut, který je odolný vodě.