S lehkostí, radostí, s radostnou energií. Katerinela usedá ke své tvorbě jen tehdy, když opravdu chce, a na jejích špercích je to vidět. S drátky se seznámila na táboře ochránců přírody a je velké štěstí, že u ní právě ony vyhrály v konkurenci dalších starých řemesel. Vždyť jak bychom se jinak obešli bez jejích vážek a motýlů? :)
Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Poprvé jsem dráty v ruce držela na letním táboře ochránců přírody, kam jsem vyrazila pomoci s kosením orchidejových luk. Na tom táboře jsme měli možnost vyzkoušet si různá stará řemesla, například práci s kolovrátkem, otesávání trámu nebo právě drátování. Kolovrátek mě neposlouchal, otesávat trám mě příliš nebavilo, ale dráty mě okamžitě chytily a nepustily. Brzy poté jsem si koupila první kleště a drátky a nějaké ty korálky a pustila jsem se do tvorby. Ve stejné době jsem navíc narazila na Fler a zjistila, že je zde spousta podobně „posedlých“ tvůrců.
Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Nejčastěji tvořím krásnou starou technikou wire-wrapping, což je vlastně omotávání silnějších drátů tenčím drátkem. Je to technika, která vyžaduje hodně času a soustředění, ale je možné takto vyrobit opravdu neskutečné věci – od různých srdíček či kapek po složité zmenšeniny zvířat, květiny nebo třeba motýly. Wire-wrapping kombinuji i s klasickými zlatnickými technikami – jsem vyučená zlatnice. Ráda používám nejrůznější barevné minerály jako základ šperku.
Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci čerpám hlavně z přírody a jejích tvarů. Nejrůznější lístky, stonky, liány nebo třeba druhy hmyzu, zvláštní brouci a motýli, to je moje inspirace. Příroda nabízí nepřeberné množství tvarů i barevných kombinací.
Také se ráda dívám na domy okolo sebe, když se jdu projít. Líbí se mi secesní ornamenty a různé křivky, zdobená zábradlí nebo mříže na oknech. To vše nasávám a při tvorbě šperku často využívám.
Zakázky jsem dříve dělala hodně a opravdu mě to naplňovalo. Vytvořit pro někoho jeho vysněný šperk, ukrýt v křivkách drátu něčí vzpomínku či životní příběh, to je opravdu silný zážitek a dávalo mi to velkou radost z tvorby. Díky zakázkám jsem se navíc ve své tvorbě hodně posunula a zlepšila se. Dnes dělám zakázky o něco méně. Je to hlavně tím, že chci zůstávat věrná svému stylu a pokud má zákazník příliš konkrétní představu, se kterou nesouzním, raději mu doporučím někoho jiného. Když se mu ale líbí moje práce a můj styl, pak je to radost a užívám si každou minutu, od diskuze nad návrhem přes výběr kamenů až po vlastní tvorbu. Když pak navíc dostanu krásnou zpětnou vazbu, je to skvělé.
Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Mám svůj pracovní stůl ve svém pokoji, kde jsem si postupně vymyslela poličku, závěsné kyblíčky, skříně, šuplíky… a partner vše přivrtal, pověsil, namontoval. :) Visí mi tady nádherný obraz od mé oblíbené malířky, na okně mám kytici žlutých růží ve džbánu a malý akvarelový obrázek tulipánu, který jsem si namalovala. Je to můj malý svět, ve kterém se propadám do tvoření a mám zde vše po ruce, takže když mě to chytne, nemusím vstávat a nikam chodit, stačí se natáhnout. Svítí sem slunce a mám výhled do zahrady, ve které zrovna teď krásně kvetou ovocné stromy.
Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Má tvorba je stále mým koníčkem, protože kdybych ji začala považovat za práci, nejspíš by mě přestala bavit. Mám zaměstnání, učím biologii a taky 3D modelování šperků na počítači. Navíc jsem třídní úžasné třídy (kdybych je tady nezmínila, tak mi to neodpustí :)). Takže tvořím hlavně ve volném čase (nebo ve volných hodinách ve škole). Nějakou dobu jsem zvažovala, že bych se výrobou šperků opravdu živila, ale přišel covid a všechno se změnilo. Dnes jsem ráda, že jsem našla určitou lehkost ve své tvorbě a v přístupu ke šperkům. Lehkost, radost, flow… Chci si tyhle pocity zachovat a i proto si užívám, že ke drátům usedám jen tehdy, kdy opravdu chci. Ne když musím.
Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Zpočátku mi hodně pomohly kolegyně ve zdejším klubu Wire-wrapping. Také nejrůznější flerové soutěže a výzvy byly v začátcích skvělým motorem a díky nim jsem se postupně zlepšovala. Hodně mi dalo i zlatnické učiliště, díky tomu si dnes při tvorbě šperků mnohem více věřím a mám pocit, že jsem opravdu šperkařka. Knih o šperkařině mám několik a rozhodně jsem v nich našla užitečné informace, takže pokud se někdo rád učí z knih a umí anglicky, mohu je doporučit.
Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Mám radost z každého výrobku, který dokončím. Největší radost mi ale dělají moje vážky a motýli. Na ty bych se ve své tvorbě chtěla zaměřit více. Motýli ze světa zvolna mizí, v přírodě je už tak moc neuvidíte, tak se jejich krásu snažím zachytit do šperků.
Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Asi bych nic neměnila. Moje cesta sice není nejrychlejší, je plná zatáček a občas se najde i slepá ulička, ale to všechno vedlo tam, kde jsem teď. Věřím, že i chybami a omyly se člověk hodně naučí. Jdu vlastní cestou a užívám si každý krok.
Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Chodím se zklidnit a zasnít k Eire z Elvenlune, její elfí šperky jsou pohádkové. Mám ráda doskopet a Měďáka. Z nešperkových obchůdků pak TELLA (nádherné obrázky přírody), theresicka (krásné šaty s vážkami a můrami) nebo Ivabed a její šátky.
Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Když netvořím, chodím občas běhat k rybníku nebo si jen tak sednu a maluju obrázky. Nejčastěji květiny nebo listy. Během covidu jsem se pustila do akvarelu a digitální malby a obojí mě začalo hodně bavit. Občas jen tak sedím a pozoruji své dvě kočky, jak si hrají nebo jak spí. Anebo si čtu, nejraději fantasy.
Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Za rok budu mít v nabídce určitě více vážek a motýlů. Budu stále se svými šperky posílat do světa vizitky ze semínkového papíru, takže si každý můj zákazník bude moci vypěstovat několik květin pro motýly a včely a trochu tak pomoci přírodě.
A kde budu za deset let? To kdybych věděla… Je to hodně dlouhá doba. Přála bych si, aby mě i za deset let tvorba šperků bavila, abych měla stále ten pocit lehkosti a abych při tvorbě stále dokázala tak příjemně relaxovat. A pokud budou mé šperky dělat radost ostatním lidem, budu spokojená.
Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Začátky mohou být těžké. Nevzdávejte se, když se prodeje hned nerozjíždí. Pracujte na sobě, zlepšujte se, povídejte si s jinými tvůrci. Mějte stále radost ze své tvorby. Bez radosti totiž nic dobrého nevytvoříte.
