Člověk by si měl plnit sny. Nebo se o to alespoň pokoušet. A já jsem loni udělala první krok, který byl pro mne vlastně velkým skokem. Každý rok vyrobím alespoň jeden větší (nebo spíš zásadnější) šperk, na kterém se něco nového naučím...

V roce 2015, kdy jsem s "vážnějším" korálkováním začínala, jsem vytvořila černobílou labuť (nazvanou Noci v křídlech labutí) do soutěže MaŘeNa. Byla to moje první korálková výšivka.

V roce 2016 jsem pro steampunkovou soutěž ušila do té doby svůj nejsložitější šperk Výlet do století č. 19, na kterém jsem si vyzkoušela freeform a filigránovou výšivku (náhrdelník nakonec získal v kategorii šperků 1. místo).

To, že se oba náhrdelníky nakonec prodaly, je už jen třešničkou na těchto dortíčkách :)

  

A v roce 2017 jsem sebrala odvahu porovnat se s nejlepšími korálkářkami z celého světa v soutěži Battle Of The Beadsmith, která probíhá pod záštitou světové korálkové firmy. (O soutěži se mnohé dočtete i zde v MAGu.) A právě o proces vzniku náhrdelníku Inner Garden, zatím mého dosud největšího šperku, se nyní s vámi chci podělit.

Idea

Námět na zdobený náhrdelník jsem v hlavě nosila už nějakou dobu. Hlavní myšlenkou je naše "vnitřní zahrada", se kterou se rodíme, jako miminka s nepopsanou čistou duší. Vlivem našeho okolí, výchovou, prostředím a nastavením "vyššího" společenství, ve kterém žijeme a které na nás chtíc nechtíc působí, se může naše vnitřní zahrada rozvíjet, nebo také hynout, usychat...

Snažit se zachovat v našich dětech kvetoucí zahradu, i když je to někdy přes všechny naše bolístky těžké, to bylo poselstvím mého díla.

První skica

Obraz šperku mívám většinou již dopředu "před očima". Těžší je pak ho věrně zrealizovat. Obvykle nejdříve skicuji, a pak hledám vhodný materiál. Tentokrát to bylo obráceně.

Měla jsem předem přibližnou představu o barevnosti náhrdelníku (zelenkavá a fialová) a jako zázrakem jsem objevila dvě nádherné velké tromlované placky serpentinitu se stichtitem v obchůdku Šu-matra, a bylo jasno :) Tvořily základní osu celého šperku.

Kameny jsem si obkreslila a nějakou dobu jen tak čmárala, až se postupně vykrystalizovala podoba a tvar náhrdelníku, který by mohl dobře na krku sedět, stejně jako tvar holubic, které byly důležitou součástí celku.

Pak přišla ta příjemná část, kdy šperkař "syslí" korálky a komponenty, kombinuje barvy a nakupuje ve velkém :)

Udělala jsem si šablony, abych mohla zkoušet rozmístění jednotlivých částí, a když jsem byla spokojená, vystřihla jsem tvary na vyšívací plstěnou podložku.

Shibori hedvábí

Hedvábné barvené stuhy jsem objevila vloni a zamilovala jsem si je. Hned jsem věděla, že je v tomto šperku použiju. V cizině nakoupenou stuhu jemné barevnosti, která perfektně seděla do mého konceptu, jsem si nastylizovala a našila na podklad. Na ni jsem pak obšila jeden z kamenů. Na obšívání jsem použila luxusní japonský rokajl Miyuki Delica v nádherných barvách třpytivé zelenkavé a tmavě fialové, kterou jsem "kopírovala" fialové skvrny, připomínající květy.

Bylo předem jasné, že šité kvítky budou fialové, malé a rozeseté po celém náhrdelníku. Ušití drobných kvítků (výborným japonským rokajlem TOHO Round ve velikosti 11/0 a 15/0) trvalo desítky minut. Kvítky jsem si pak rozmístila a přišila pomocí skleněných ohňových perel.

Výšivka

Další činností (náročnou na čas, trpělivost i sedací část těla :)) byla korálková výšivka. Drobný rokajl (český Preciosa a japonské TOHO Round a Miyuki) musel pokrýt prázdná místa. Pomohla jsem si také znovu ohňovkami, které představují nerozvité zelené pupeny.

Abych si "odpočinula" od výšivky, připravila jsem si také prostřední nejmenší díl náhrdelníku - druhý kámen, obšitý a dozdobený.

Holubice

Po dokončení výšivky horní i střední části jsem začistila zadní strany velmi příjemnou látkou Alcantara imitující semiš a obšila jsem okraje.

Největší strach jsem měla z holubic. Jestli se povede tvar a jak dopadne výšivka. Začala jsem vystřižením tvaru. Spíš jen pro sebe, než aby to mělo větší vnější efekt, jsem si na holubicích vytvořila pomocné tvarování tělíček a křídel. Mělo mi pomoci orientovat se při výšivce. Po překrytí další vrstvou měkké plstě vypadaly holubičky jako upečené z těsta :)

Křídla holubic jsem pokryla zbytky shibori, opět dozdobila šitými kvítky a ohňovkami.

A další desítky hodin výšivky... a nezbytné začištění zadních stran.

Kompletace

Upřímně přiznávám, že jak práce postupovaly, dojímalo mne to (jo, jsem citlivka :)). Ta práce byla náročná, ale neskutečně mne naplňovala štěstím... Pod mýma rukama z ničeho vznikalo něco (aspoň pro mne :)) krásného.

Všechny základní části byly připravené na propojení. Aby zůstal náhrdelník vzdušný, spojila jsem okraje dílů jen několika ohňovkami. Šila jsem profi nití Fireline, takže jsem si byla jistá, že drží :)

Pak ještě navléknout šňůru ohňovek, opět na Fireline, aby udržela váhu celého náhrdelníku. Připojit ketlovaný adjustační řetízek na případné prodloužení a zapínání z chirurgické oceli.

Dokončení

Horní část včetně šňůry musela být hotová, abych mohla náhrdelník zavěsit na bižuterní krk a dokončit třásně. A protože to je zatím můj největší náhrdelník, na mé běžné busty se nevešel. Musela jsem investovat do něčeho většího... do krejčovské panny :)

Na zavěšený náhrdelník jsem navlékala jednotlivé třásně z rokajlu a ohňovek, abych dokončila kompozici.

Po posledním zapošití niti jsem neodolala a celá dojatá, že jsem to "dala", jsem si cvakla se šperkem selfie :D

A ta soutěž?

Napočítala jsem kolem (pro mne neuvěřitelných) 80 hodin práce čistého času. A třeba ohňových perel jsem použila celkem 380 kusů!

A jak to dopadlo v soutěži? V Battle Of The Beadsmith výzvě se v každém kole postaví proti sobě dva šperky a po hlasování jen jeden postoupí do dalšího kola. Můj náhrdelník se nakonec dostal až do 4. kola (ze sedmi), kde ho vyřadila jedna z následných finalistek.

Nelituji. Šperk se umístil mezi posledními 8 soutěžícími ve své skupině (skupiny byly tři), celkově mezi 24 nejlepšími ze zhruba 180 soutěžících celého světa a byl jedním ze dvou posledních českých reprezentantů letošní soutěže! (Druhou českou reprezentantkou, která se letos dostala stejně daleko jako já, byla Jana Mijabijoux Michalcová).

A hlavně, pro mne samotnou byla výzva vůbec tak velký a časově i technicky náročný šperk dokončit :)

 

Vím, není to šperk na běžné nošení, a asi ani na běžný ples. Je to výjimečný šperk pro výjimečnou ženu a výjimečnou příležitost. Jsem ráda, že náhrdelník Inner Garden mohu nabídnout exkluzivně tady na Fleru.

Přeji vám do nového roku hodně zdraví a štěstí, tvořivou inspiraci a chuť plnit si (třeba i zprvu nereálné) sny. :)