Krajina s růžemi. Kočička okatá. Loďka. To nejsou názvy obrazů ani velkoformátových fotografií, ale recyklovaných tašek, které Romaně z profilu Recytace slouží jako plátno. Vyrábí je díky starým látkám a výsledkem jsou obrázky, které připomínají spíš dokonalé ilustrace než látkové aplikace. Romana je prostě tvůrčí duše každým coulem. Co vše ovládá a na co dalšího se chystá, zjistíte na následujících řádcích.

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Krásný den přeji všem. Jmenuji se Romana, teď už zase Jindrová, a narodila jsem se ve znamení Ryb. Jako Ryba mám svůj vnitřní svět plný fantazie a nekonečného množství nápadů. K jejich realizaci bych potřebovala více než 24 hodin denně. Jsem hravý introvert, co miluje barvy, zvířata a většinu druhů člověka. Výjimku tvoří člověk prolhaný, pomlouvačný a závistivý.
S touhou něco vytvářet jsem se už asi narodila. Děda byl umělecký kovář, táta vyráběl krásné repliky zbraní. Tvořící gen je darem od nich. Ten sice nepostihl moje děti (dcera má ovšem úžasný hlas a syn píše), ale dostal ho do vínku synovec, který s naprostou dokonalostí maluje komiksy. Už jako malou mne fascinovalo plácání z hliněných placek, písečné stavby a loutky ze starých hadrů. Představivost a fantazie u mne vždy fungovaly naplno.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
U mne vyhrává samotný proces tvoření. A technika je prostředek. Prvenství drží textil: šití (nejlépe z recy materiálu), plstění, malba na hedvábí. Vyzkoušela jsem keramiku, papírové sochy, mozaiku, patinování nábytku, malbu akrylovými barvami, zpracování kůže, ruční papír. Když jsem se nedávno ocitla bez muže, objevila jsem dimenzi další. A to vrtání, broušení, šroubování. Momentálně mě baví beton a na jaře se chystám doplňovat nábytek pryskyřicí. Tato myšlenka mě teď docela uchvacuje.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspirací je mi život a příroda kolem. Mám období, kdy sypu jeden nápad za druhým, a pak nastane období útlumu a múzy mlčí.
Na zakázku často nevyrábím. I když se snažím vyhovět, tak zákaznice už má nějakou představu, já mám nějakou představu a udělat kompromis je vždy náročnější. Stejně jako v životě.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Úplně nejvíc nejraději a nejčastěji tvořím doma. Nemám ale problém tvořit kdekoli a kdykoli, když to na mě přijde. A když naskočí nápad, tak ho musím nejlépe ihned realizovat.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není "jen" koníček.
Když se z koníčka stal kůň. Popostrčila mne kolegyně výtvarnice. Začala jsem realizovat výstavy a jezdit od roku 2003 pravidelně na Kladenské dvorky. A pak jsem objevila Fler. :-)

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Nějaké kurzy jsem absolvovala, jenže mám problém, že si ráda dělám věci po svém a nestačí mi základ. Vždycky hledám další řešení a kombinace. Takže jsem absolvovala systém pokus omyl nespočetněkrát.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Raduji se v podstatě ze všeho, co vytvořím. Jak už jsem psala, pro mne je důležitý ten samotný proces. S nápadem se objeví vlna vzrušení, pak zapomenu na svět kolem sebe a po úspěšné realizaci mne pohltí pocit spokojenosti.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Nenechala bych se odradit prvním neúspěchem a na uměleckou školu bych se hlásila znovu. Měla bych nyní lepší podmínky předávat svoje zkušenosti dál mladé generaci.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Fascinují mne obchůdky s dokonalým řemeslným zpracováním a ráda juknu na osobité výtvarníky: DančaK, dorina, woltér, dansal, Dílna Končiny, krakatice, blueprint, Ateliér Jobka, m_h12, m.markova… Na Fleru je mnoho úžasně tvořících a šikovných lidí, byl by to pěkně dlouhý seznam. Vážím si moc toho, že jsem mezi prodejci našla opravdu blízké duše: Lada65 a Evička – Netuctový Krámek.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Veškerý můj volný čas se točí kolem tvoření. Mám neposedné ruce, nevydržím dlouho v cizím prostředí. Když nějaký čas vyšetřím, nejraději ho trávím venku na zahrádce.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Chtěla bych zdokonalovat to, co jsem se naučila, a hledat a vyzkoušet techniky, které jsem se ještě nenaučila. V plánu mám realizaci dalších betonových soch a chtěla bych si osvojit techniku zalévání pryskyřice do dřeva. Doufám, že za 10 let se mi na zahradě objeví aspoň jeden objekt ve stylu architekta Gaudího.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Tvořte, zkoušejte, nebojte se a jděte si svou cestou za svým snem. Nenechte se odradit nezdary a nezmary.