V červnu vám Fler v časopise Praktická žena představí další ze zdejších zajímavých autorek. Jmenuje se Eva Pelcová a žije v Rakovníku. Eva od mala něco tvoří a ráda se dívá kolem sebe. Všechny okolní vjemy pak vrství a kombinuje. Jsou to typické znaky kreativních lidí? My si myslíme, že rozhodně :-) Seznamte se.

Eva Pelcová

Tvořím, protože chci

Vyrážíme do Rakovníka. Půjdeme totiž navštívit malířku, grafičku, keramičku... Evu Pelcovou. Na Fleru ji najdete pod nickem evapelcova (www.fler.cz/evapelcova). Nejvíc jí láká malba na plátno.

Registrovaná je od 21. 10. 2009. Nejdříve byla dlouho pouze nakupující, kterou Fler okamžitě pohltil a okouzlil. „Byla jsem uchvácena krásnými výrobky, autory s fantazií. A tak jsem samozřejmě chtěla alespoň pár těch krásných věcí mít :-). Jsem opravdu velký fanda Fleru! Na něm totiž každý uspokojí svou touhu po originalitě i kvalitě.“

Takže ti Fler vyhovuje?
Jsem unešená promyšleným uživatelským prostředím i perfektní vizuální stránkou. O servisu ani nemluvím. Mám ho prostě ráda… a jak píši ve svém profilu, právě Fler je pro mě motivací, relaxací – a závislostí. K prodeji jsem se osmělovala poměrně dlouho. První zboží jsem vložila až osm měsíců od registrace.

A kdy vůbec přišla touha po tvoření?
Asi jako každé dítě jsem kreslila, malovala, modelovala, stříhala, lepila. Ale mám velké štěstí na chápající rodiče. Oba měli a mají rádi umění a rádi se jím obklopují. Takže prostředí velmi inspirativní. Mamka vždycky hodně tvořila. A nejenže šila a pletla, ale ona i malovala, modelovala, tiskla grafiku technikou suché jehly, vytvářela dřevěné a keramické šperky a podobně. Táta třeba zase fotil, poskytoval nejen „technické“ zázemí a dodneška mi moc pomáhá. Rodiče mě ve výtvarné činnosti velmi podporovali. Už jako dítě jsem měla možnost vyzkoušet si celou řadu výtvarných technik. Zkušenosti dále přibývaly – navštěvovala jsem zušku a střední školu s výtvarným zaměřením.
Výběrem studijního oboru na vysoké škole jsem se definitivně vzdala možnosti věnovat se pouze jedné výtvarné disciplíně. Obdivuji, okukuji, osahávám a střádám krásné věci téměř celý život a hodlám v tom pokračovat.

Co konkrétně jsi vystudovala?
Konkrétně Pedagogickou fakultu UK v Praze, učitelství výtvarné výchovy. Už v posledním ročníku jsem začala učit na rakovnické ZUŠ a po mateřské jsem se tam vrátila. Je to úžasná práce – po mnoha stránkách. Hodně zodpovědná (jako každá práce s dětmi) a psychicky a někdy i fyzicky :-) dost náročná, ale i inspirativní. Děti mají čistou duši, ještě nezatíženou předsudky. Dost často žasnu nad jejich viděním a ztvárněním světa. A proto nemám v plánu své povolání zatím měnit. To, že v práci sama netvořím, kompenzuji právě svou vlastní tvorbou, které věnuji hodně volného času.


Vzpomeneš si ještě, který výrobek jsi nabídla do prodeje jako vůbec první?
Mým prvním zbožím na Fleru byla dětská body s ručně malovanými obrázky – byla jsem tehdy na mateřské. Brzy jsem vložila i své kresby a malby – většinou studijního charakteru. Před Vánocemi jsem nabídla body s kapříkem a tematickým textem a to byl pro mě průlom. Najednou jsem měla i několik objednávek týdně. Tento druh zboží je dodneška mým nejprodávanějším. Následovala přáníčka tvořená digitální koláží. A vždy když mě zaujal nějaký další materiál nebo způsob tvorby, přibylo nové zboží. Dnes už se musím v obchodě s výtvarnými potřebami krotit, abych nenakoupila další ty krásné papíry, razítka, mašličky, rouno, fimo... Mám spousty nápadů a nestíhám je realizovat. Chci být poctivá a dát načatému čas, aby okouzlení mohlo přerůst v lásku.

Tvůj sortiment je dost pestrý, dá se říct, že tě něco vyloženě pohltilo?
Nejvíc mě asi baví malování. Maluji, na co se dá. Na textil, na rámy, na židle, na stojany na náušnice, na dřevěné koně a jiná zvířátka dokonce i na plátno :-). Miluju barvy! Spíš jemné, pastelové, sladěné, ale někdy i pestré a dramaticky kontrastující. Oblíbila jsem si barvy akrylové. Vyhovuje mi, že s nimi můžete tvořit jak krycí, výrazně barevné plochy, tak i lehké lazurní vrstvy. Také rychle schnou a dají se použít na celou řadu podkladů.
Dříve jsem hodně inklinovala k minimalismu a jednoduché, čisté formě. Dneska mě naopak láká dekor a bohaté struktury. Člověk a vkus se vyvíjí. Na Fleru se pojí krása, umění a praktičnost. To mi vyhovuje. Našla jsem se ve věcech, na které můžu namalovat téměř co chci, a ještě k něčemu poslouží. Takovým případem jsou moje stojany na náušnice, které vznikly z vlastní potřeby uspořádat si tento druh šperků. Asi největší úspěch měly zase dřevěné koně, klasická dětská hračka, na nichž jsem částečně uhasila svou touhu po dekoru.

Dřevění koníci, to je velmi stará hračka.
Ano, samotnou mne překvapilo, jaký má tato hračka, se kterou si hráli naši pradědové a možná ještě další prapra, úspěch. A to v dnešním přetechnizovaném digitálním věku.  Děti mají pořád fantazii... S prvním prototypem mi pomohl můj tatínek. On je přes to technické řešení, já ladila design.



Odkud čerpáš inspiraci?
Dívám se. Strašně ráda se dívám a prohlížím si… ubíhající krajinu, oblázky u moře, oprýskané zdi, zajímavě oblečené lidi, pěkné šperky a kabelky, vtipně řešené interiéry, obrazy, sochy a cokoli jiného v galeriích. Časopisy a internet spíše prohlížím, než čtu. Všechny tyto vjemy se mi prolínají, vrství a doplňují. Kříží se s tím, co právě dělám a dále to posunují. Přicházejí nové variace, kombinace i úplně nové nápady.
Důležité ale je, že netvořím, abych prodala. Prodávám, abych mohla dál tvořit.

A když přijde nápad?
Nejsem typ, který by si vše skicoval, dlouze dopředu promýšlel. Když mě něco napadne, chci co nejrychleji vidět, jak to může dopadnout. Baví mě proces, kde není úplně jasný výsledek. Počítám s náhodou, intuicí, okamžitým rozhodnutím, že tohle je a tohle není ONO. Jakmile si vyzkouším, že to jde a že se mi to líbí, napadá mě většinou, jak motiv nebo námět použít v jiné technice. To mě vede k neustálému koloběhu obměny pracovních postupů a objevování jejich nových možností. A ve spirále se občas vracím k již použitým technikám. A hlavně tvořím, protože chci, a ne že musím, což je nesmírná výhoda. Nejsem existenčně závislá na tvorbě. A to je děsně fajn.



Jak moc ti pomáhá rodina?
Rodiče mou lásku k umění sdílejí, vlastně mě k ní přivedli. Manžel je z úplně jiného oboru, ovšem je pro mě studnicí informací a vědomostí. Naučil mě také, jak mít ráda počítač (který je pro mne dnes dalším tvůrčím nástrojem). Někdy mě vrací na pevnou zem, abych mohla zase bez obav vzlétnout. Je spolu s dcerou mou oporou, mým domovem. V minulosti jsem měla tři společné výstavy u nás v Rakovníku. S kamarádkami a sestřenicí. Na podzim bude nejspíš další. Také jsem se účastnila charitativních výstavních dražeb malovaných rámů a židlí.

Volnost a radost se prolínají nejen tvými výrobky, ale i vyprávěním... Plánuješ vůbec svou tvůrčí budoucnost?
Já celkově moc neplánuji. Čekám, co mi osud přinese, a já si z toho něco vyberu.
Spíš se těším a vymýšlím :). Těším se na hezké počasí, na ježdění na chatu, na výlety s rodinou. Vymýšlím, co namaluji na výstavu, na kterou se chystám s kamarádkami; co ušiji na svém novém šicím stroji, co zajímavého s dětmi budeme ve škole tvořit.

A vlastně ano, plánuji… být šťastná, se sebou a se svou rodinou.



Připravila a foto: Sonia Carraro, Fler

 

Praktická žena červen 2013

Nová Praktická žena už je zase na světě.

Přináší inspiraci, jak z muffinových košíčků udělat efektní dekorace, zkouší techniku malování savem, věnuje se bytovým dekoracím ve vintage stylu s nádechem francouzského šarmu.

Najdete v ní také návody krok za krokem, jak si vytvořit z kokonů bource morušového efektní šperky a jak využít oboustranně lepicí fólie pro kreativní tvoření.

Červnovou Praktickou ženu najdete aktuálně na stánku, v elektronických trafikách publero.com a floowie.com a také samozřejmě na www.praktickazena.cz.