...některé věci jsou těžko k pochopení. Tak třeba mužské tváře, které, ač nemají nohy, procházejí napříč dějinami, krajinami a architekturou od české kotlinky až po irské zelené pláně. Jsou tajemní a neuchopitelní. Zelení mužové. Vlastně, a to je zvláštní, se jim systematicky u nás věnuje snad jen RNDr. Václav Cílek, CSc. Jenže, jak tvrdí jiný učenec, botanik a cílkolog, RNDr. Jiří Sádlo, CSc.: "Cílek ví úplně všechno, jenže tak akorát pouze 5 až 8 procent". Takže zbývajících 92 procent o zelených mužích si můžete vymyslet. No a tady se krásně otvírá prostor pro kavčí fantazii.

Ze Starého města pražského - foto LucieVV

Týnská škola Praha Staroměstské náměstí - foto Lenka Blaza

Dobrš, kostel Zvěstování panny Marie, z roku 1235 - foto Justka.

Staroměstská tržnice Rytířská - foto Lenka Blaza

 

"Věř zkušenému: více poučení nalezneš v lesích, než v knihách. Stromy a kameny tě poučí o tom, co se nedozvíš od učitelů." (Sv. Bernard z Clairvaux, Epistola CVI).

Zelení mužové jsou záhadné kamenné ornamenty, které se od gotiky objevují na církevních a později i jiných stavbách. Výhradně mužská tvář (no, i když zrovna v Barboře v Kutné Hoře je i zelená žena...), bez těla, které nejčastěji z úst (ale i odjinud) vyrůstají listy, a to ponejvíce dubové, někdy i vinné révy a jiné.

Dub byl jak Pragermány, tak Praslovany vnímán jako národní a posvátný strom. Až někdy za národního obrození jsme dub přenechali Němcům a sami si osvojili lípu.

Teorie praví, že ti praví zelení mužové jsou umístěni na gotických kostelích a katedrálách. Pak tak trochu mizí z dohledu a objevují se jako relativně častý ornament na secesních domech, na nárožích, klepadlech i kašnách a tito mužové se berou tak trochu jen jako podřadní. Jenže... Z doby před gotikou tu máme pár románských kostelíků a románští stavitelé byli vcelku minimalisté pohrdající nadbytečnou zdobností a z doby ještě starší se nám zachovalo v kameni snad jen pár menhirů těžko datovatelného stáří.

Zelený muž je prostě kamenický dekor, který jen tak z módy nevyjde. A ač nikdo pořádně neví, co vlastně znamená, velmi silně na nás působí.

Ptát se na něco zeleného muže je marné. Z úst mu vychází jen listy.

Pivovarská kašna v Litoměřicích - foto Mandle

V různých dobách dostávali zelení mužové různá vysvětlení pro svou existenci. Nebudeme vás napínat, všechny pokusy o vysvětlení jejich smyslu ztroskotaly. Bůh plodnosti? Předkřesťanský bůžek? Kamenická značka či vtípek? Karikatura? Hraniční kámen?

Jejich tvář zpravidla, spíše než na nějakého bůžka, odkazuje na to ďábelské v nás. A jejich umístění je často na první pohled ne příliš nápadné. Jsou olistění a nehezcí a přinášejí trochu divoké přírody do lidských staveb. Dost možná jejich opakem jsou krásné malované obrázky s madonkami na opuštěných lesních křižovatkách. Prostě na silové místo na hranici dvou světů v divoké přírodě patří krásná madonka, jako symbol lidství, na hranici v kostele (třeba mezi světem lidí a tím božským), který přestavuje lidský výtvor, patří zelený muž jako připomínka toho přírodního světa? Příroda byla lidmi vnímána vždycky spíše jako divoká a nehostinná, něco, čeho je třeba se obávat. Místo, které obývají vlci a lapkové, a taky hejkalové a divé ženy. Krásu krajiny objevili až romantici.

Písecká brána v Praze 6 - foto LucieVV

Zelený muž. Tajemná tvář shlížející na nás shůry. Dokud jsme o nich nevěděli, nikdy jsme o nich nepřemýšleli a nijak si jich nevšímali, tak pro nás neexistovali. Jenže, jak si jednou s nějakým vyměníte dlouhý pohled, jste ztraceni. Už vám nedají spát a musíte o nich neustále přemýšlet, chodit po světě s doširoka rozevřenýma očima a hledat další a další zelené bratry. Už vždycky si jich budete všímat.

Duch lesa v Doksech - foto Mandle

"Přichází varovat, ale také pomáhat, je symbolem naděje, ujišťuje, že lidskou moudrost lze skloubit s instinktivními a emocionálními silami přírody." (William Anderson)

...tak mě napadá, můj praděd, ten, co položil svůj život v prvním roce velké války za naši vlast (tedy Rakousko), byl kameník. Třeba taky někam vytesal nějakého zeleného muže a já ho teď musím najít?

 

Zelení muži byli tématem jarního kola klubové soutěže Nestejní. Zveme vás!

Který vás nejvíc oslovil?

Jak se nám to podařilo, můžete vyjádřit svými hlasy až do neděle 9. května.

#fler-anketa:4347#

 

Zajímá vás, co bude příště?

Příště se podíváme na zoubek italskému malíři jménem Guiseppe Arcimboldo, který v našem povědomí utkvěl zejména portrétem Rudolfa II. vyskládaného z okurek a další zeleniny. Jste zvědaví, jak si s tímto tématem Nestejní poradí? ...my taky, že...

Klub je opět plný až po střechu, nicméně máte-li chuť a touhu se účastnit našich klání, zkuste se nám ozvat.

 

 

Úvodní foto: By Disdero - Own work, CC BY-SA 4.0, WIkimedia