Letní ráno u rybníka

Nabízím do prodeje secesní náušnice z mé osobní sbírky.

Náušnice ze  skla a kovu pochází z Jablonecka z přelomu 19. a 20. století, jsou značené a kromě místy patrné mírné patiny jsou ve výborném stavu. 

Rozměr: šířka 4,7 x délka 14,2 cm, zapínání na šroubek.

Letní ráno u rybníka

Červencové slunce vykouklo nad topoly, rostoucími u rybníka a probudilo malou vážku, která odpočívala v rákosí. Vážka si předními nožkami umyla očí, jen tak ze zvyku zamávala křidélky, aby se ujistila, že jsou vpořádku a začala přemýšlet, co si dá k snídani. Měla chut na nějakého broučka, ale široko daleko žádného neviděla. Rozhodla se, že chvíli počká, až stále více hřející sluníčko vyžene ty líné broučky z postýlek. Nad rybníkem přeletěl čáp a vážka si pomyslela: "Kampak asi letí?"

Najednou se ozvalo: "Kuňk a žbluňk!" a do vody u leknínu skočila velká žába.

"Jejda, žába - nebezpečný tvor, který by mě mohl sníst!", vzpomněla si vážka, co ji učila maminka, na nic nečekala, zamávala křidélky a zmizela za rákosím.

"Už je pryč?" ozval se z leknínu tenký hlásek a mezi lístky opatrně vykoukla hlavička slunéčka sedmitečného.

"A kdo?", byl zvědavý leknín a rozevřel více své lístky, aby mohlo slunéčko vylézt ven.

"No přece vážka - nebezpečný tvor, který by mě mohl sníst!", odpovědělo slunéčko a pomyslelo si, že některé květiny jsou vážně trochu natvrdlé. Pak si začalo čistit kusadélka a u toho přemýšlelo, copak si asi dá k snídani...

Na louce za rybníkem rostla čekanka a na ni učila máma mšice svoji drobotinu: "A hlavně buďte opatrní, když zahlédnete slunéčka - jsou to moc nebezpečná stvoření, která vás budou chtít sníst!"

A my už teď víme, co to asi kuňkala ta žába...