Porcelánový dezertní TALÍŘ, zn. THUN TK, Vera

Porcelánový dezertní TALÍŘ, jemný květinový motiv, bílá glazura, průměr cca 19 cm, servírovací nebo dekorační porcelán ... ... ... tištěná značka: THUN TK, porcelánka Klášterec nad Ohří, talíř ze souboru Vera, 2. polovina 20. století, made in Czechoslovakia, dobrý stav ... ... ... vhodné do stylové domácnosti, na doplnění servisu nebo pro sběratele.
-----

Ve 30. letech 18.století se lazebník a alchymista Konrad Goll snažil vyrobit keramiku.
V roce 1793 se vrchní lesmistr thunovského panství Johann Nicolaus Weber (†1801) inspiroval (věděl, že půda na tomto území obsahuje kvalitní kaolín) a vybudoval (za všechny své úspory a za podpory hraběte Thuna) manufakturu "Gräflich Thun'sche Porzellanfabrik" ve městě Klášterec nad Ohří.
V roce 1794 Weberova porcelánka zahájila výrobu kameniny. Šlo o specifický druh tzv. tvrdého porcelánu s vypalovací teplotou 1405 °C.
Barvy na porcelán se vyráběly přímo v továrně.

Roku 1788 předal hrabě František Josef Thun správu panství své manželce a porcelánka přešla zcela do vlastnictví hraběcího rodu Thunů (šlechtický rod Thun-Hohenštejn).

V roce 1797 - 1803 si porcelánku pronajal podnikatel Christian Nonne (měl v nájmu i jiné evropské porcelánky) a sebou si přivedl své pracovníky.
Novým majitelem provozu se pak stal šlechtic Jan Josef Thun a změnil původní název porcelánky na "Knížecí Thunská továrna" se značkou porcelánu - písmena TK (nad tuto značku pak ještě v roce 1895 přibyla korunka).
V roce 1822 porcelánku vlastnil hrabě Josef Matyáš Thun a porcelánka získala od zemského gubernia dekret – potvrzení, že její výrobky dosahují kvalit porcelánu.

V roce 1843 továrna získala povolení pro zřízení tiskárny, díky čemuž mohl být porcelán zdoben i tištěným dekorem.
V roce 1848 se stal ředitelem továrny Karel Venier, za jeho působení byla doba největší prosperity. Zavedl nový způsob vytápění pecí plynem (sám sestrojil plynový generátor, který uváděl do pohybu parní stroj) a klášterecká porcelánka získala (na světové výstavě ve Vídni) zlatou medaili „za pokrok“.
Zahájila se figurální tvorba porcelánu. Sochař Arnošt Poppa vytvářel pro kláštereckou porcelánku modely a dostal jí mezi elitu.

Klášterecká porcelánka také začala jako první porcelánka v Čechách s výrobou tzv. cibuláků podle míšeňských vzorů, cca kolem roku 1870.

Na začátku 20. století zůstává klášterecká porcelánka i nadále majetkem rodiny Thunů, ředitelem se stal Karl Merker a poté Josef Teuchner. Po roce 1918 byla značka TK doplněna o nápisy „Thun“ a „Czechoslovakia“.

Po 1. světové válce podnik nesl název "Thunská továrna na porcelán"(Thun´sche Porzellanfabrik) a byl plně samostatný.

V roce 1940 tištěná značka porcelánu: TK Thun Germany + svastika = nový název zabrané porcelánky v Sudetech. Nuceně změněná výroba (a značení) porcelánu pro SS a představitele nacistického režimu.

V roce 1945 byla klášterecká porcelánka dekretem prezidenta republiky znárodněna a byl vytvořen "Národní podnik Thunská továrna na porcelán" se sídlem v Karlových Varech. Pod tento národní podnik patřila nejenom porcelánka v Klášterci, ale také v Ostrově, Jakubově, Kysiblu, Stružné a Lesově a v letech 1948 – 1949 také v Lubenci.

V roce 1958 mizí z názvu klášterecké porcelánky jméno knížecího rodu Thunů a závod se od tohoto roku jmenuje "Karlovarský porcelán".

Historie původní klášterecké porcelánky (třetí nejstarší výrobna porcelánu v českých zemích) končí v roce 1968, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě nových, moderních budov. Budovy původní thunské porcelánky pak byly kompletně zbourány v roce 2002. Na míste nyní stojí supermarket Tesco.